46. den: Sokolov-Žatec

Déšť nás dnes přinutil vyrazit na cestu až v 10 hodin. 
Nicméně jízda po dešti nese také svá úskalí.
Naštěstí jsem se po prvním problémovém úseku mohl okoupat v Ohři a přezout si suché boty. Další prakticky neprůjezdnou cyklostezku už jsme neplánovali využít. 
Bez ohledu na krásy, kteté bezesporu nabízí.
Bohužel alternativní trasa (jediná možná) vedla po frekventovaném úseku hlavní silnice, který jen kousek zpět byl dálničního typu.
Po pár kilometrech boje o holý život jsme měli jedinou alternativu: červená turistická trasa podél řeky. 
Bohužel i ta se stala bojem o holý život, protože zhruba kilometrový úsek byl prakticky NESCHŮDNÝ (nespletl jsem se, že bude nesjízdný jsem čekal).
Po jeho překonání už jsme si nechali spočítat trasu pro silniční kolo, no a ta byla nakonec snad úplně nejhorší z dnešních pokusů se vyhnout kopcům jízdou podél řeky. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kam že to vlastně pojedeme?

Obrázek
Delší dobu jsme se chystali na výrazně delší putování do Španělska a Portugalska, možná i po Maroku a zejména do našeho nového domova na Tenerife, ale stále nemůžeme přijít na způsob, jak to zkombinovat s prací (nějak se musíme živit). Na podzim jsme po shlédnutí několika cestopisných videí ztratili odvahu na Maroko a dokud nebudeme na Tenerife rezidenti, tak i trajekty mezi pevninou a jednotlivými Kanárskými ostrovy jsou finančně mimo náš budget. Toto léto nám tedy zůstal jen ten bájný španělský rytíř, tedy přesněji jen jeho větrné mlýny a to hned dvakrát. Kromě skutečných nizozemských mlýnů totiž plánujeme navštívit i některá sídla evropské byrokracie, což je zajisté také synonymem marného boje. Jako cestovatelé jsme nadšeni z možnosti volného pohybu po celé EU bez hranic a drahých roamingů a chápeme evropské myšlenky na vzájemnou spolupráci malých národů proti velkým mezinárodním hráčům, ale ta narůstající byrokracie nám vadí, takže se na ni pokusíme podívat trochu víc z blízka....
Další informace

14. den: Dahn-Habkirchen

Obrázek
Dnešní cesta byla převážně v zelených údolích, kolem řek či potoků. Sem tam vesnice, nebo malé městečko, ale většinou jen rovná asfaltová cyklostezka obklopená zelení, výjimečně i s kravami. Kostelů bylo také několik, ale ty už nefotíme, snad jen nějakou tu sochu... Oběd jsme si mohli dát až později, kdy jsme dorazili do prvního většího městečka.  Prakticky od začátku cesty (myslím že od chvíle, co jsem přifoukl zadní kolo) se snažim identifikovat podivné zvuky ze zadního kola. Čas od času jsem našel povolené niple a tak jsem je utáhl, ale jen trochu. Později se zvuky zintenzivňovaly a povolených niplů přibývalo. Dnes už jsem raději vyhledal odbornou pomoc (servis kol Active Bikes), protože zítra už budeme zase ve Francii a tam už se anglicky nedomluvím. Nejspíš sám majitel firmy hned pochopil, kde je problém, kolo seřídil a hlavně všechny špice (dráty) dotáhl. Zatím je klid, tak snad je problém vyřešen.  Odpoledne jsme jen pár minut projeli Francií, al...
Další informace

20. den: Montenau-Cáchy

Obrázek
Dnešní trasa po bývalé železniční trati byla zajímavá v mnoha směrech.  Jednak část trati byla ještě zachována a tam se provozují turistické spoje, například na šlapacích drezínách. Také maximální sklon klesání železniční trati je ideální pro náš lehotandem, protože nízký odpor a vysoká hmotnost zajišťují jízdu bez nutnosti šlapat či brzdit. Tím pádem jsme většinu dnešní trati prostě  'vyčekali'. Tedy někdy i při spuštěném návěstidle. Úplně nejzajímavejší ovšem bylo to, že i když jsme často jeli přes Německo, byly jsme stále na belgickém území, které se nachází kolem trati a to i v případě, že tam již trať nebyla. Celé to působilo až bizarnín dojmem. Nejen že tak za tratí mělo Německo několik eknláv, ale občas byl problém zjistit, na jakém území to vlastně jsme. Například z této belgické kavárny, která má zleva, zprava i zezadu Německo, jsem se sice koukal na protější belgickou budovu, ale ta cesta mezi kavárnou a tou budovou byla opět němec...
Další informace