35. den: odpočinkový den v Bruselu

Po Štrasburku a Lucemburku jsme dnes završili putování po hlavních sídlech institucí EU.
Brusel je známý také čurajícími sochami,
ale pejskovi to dnes nějak nešlo. 
Také jsme s drobnými problémy zvládli místní veřejnou dopravu, jen ještě nevíme, kolik nám finálně strhnou za všechna ta metra, tramvaje i autobus.
Ono to ale od katedrály bylo do minievropy fakt ještě dost daleko,
a nevyfotit si modely mlýnů z La Mancha jsme si rozhodně nemohli dovolit, i když tisícovka mi jako cena přišlo trochu moc.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kam že to vlastně pojedeme?

Obrázek
Delší dobu jsme se chystali na výrazně delší putování do Španělska a Portugalska, možná i po Maroku a zejména do našeho nového domova na Tenerife, ale stále nemůžeme přijít na způsob, jak to zkombinovat s prací (nějak se musíme živit). Na podzim jsme po shlédnutí několika cestopisných videí ztratili odvahu na Maroko a dokud nebudeme na Tenerife rezidenti, tak i trajekty mezi pevninou a jednotlivými Kanárskými ostrovy jsou finančně mimo náš budget. Toto léto nám tedy zůstal jen ten bájný španělský rytíř, tedy přesněji jen jeho větrné mlýny a to hned dvakrát. Kromě skutečných nizozemských mlýnů totiž plánujeme navštívit i některá sídla evropské byrokracie, což je zajisté také synonymem marného boje. Jako cestovatelé jsme nadšeni z možnosti volného pohybu po celé EU bez hranic a drahých roamingů a chápeme evropské myšlenky na vzájemnou spolupráci malých národů proti velkým mezinárodním hráčům, ale ta narůstající byrokracie nám vadí, takže se na ni pokusíme podívat trochu víc z blízka....
Další informace

14. den: Dahn-Habkirchen

Obrázek
Dnešní cesta byla převážně v zelených údolích, kolem řek či potoků. Sem tam vesnice, nebo malé městečko, ale většinou jen rovná asfaltová cyklostezka obklopená zelení, výjimečně i s kravami. Kostelů bylo také několik, ale ty už nefotíme, snad jen nějakou tu sochu... Oběd jsme si mohli dát až později, kdy jsme dorazili do prvního většího městečka.  Prakticky od začátku cesty (myslím že od chvíle, co jsem přifoukl zadní kolo) se snažim identifikovat podivné zvuky ze zadního kola. Čas od času jsem našel povolené niple a tak jsem je utáhl, ale jen trochu. Později se zvuky zintenzivňovaly a povolených niplů přibývalo. Dnes už jsem raději vyhledal odbornou pomoc (servis kol Active Bikes), protože zítra už budeme zase ve Francii a tam už se anglicky nedomluvím. Nejspíš sám majitel firmy hned pochopil, kde je problém, kolo seřídil a hlavně všechny špice (dráty) dotáhl. Zatím je klid, tak snad je problém vyřešen.  Odpoledne jsme jen pár minut projeli Francií, al...
Další informace

20. den: Montenau-Cáchy

Obrázek
Dnešní trasa po bývalé železniční trati byla zajímavá v mnoha směrech.  Jednak část trati byla ještě zachována a tam se provozují turistické spoje, například na šlapacích drezínách. Také maximální sklon klesání železniční trati je ideální pro náš lehotandem, protože nízký odpor a vysoká hmotnost zajišťují jízdu bez nutnosti šlapat či brzdit. Tím pádem jsme většinu dnešní trati prostě  'vyčekali'. Tedy někdy i při spuštěném návěstidle. Úplně nejzajímavejší ovšem bylo to, že i když jsme často jeli přes Německo, byly jsme stále na belgickém území, které se nachází kolem trati a to i v případě, že tam již trať nebyla. Celé to působilo až bizarnín dojmem. Nejen že tak za tratí mělo Německo několik eknláv, ale občas byl problém zjistit, na jakém území to vlastně jsme. Například z této belgické kavárny, která má zleva, zprava i zezadu Německo, jsem se sice koukal na protější belgickou budovu, ale ta cesta mezi kavárnou a tou budovou byla opět němec...
Další informace